RADEK BALAŠ

http://www.musical.cz/recenze-reportaze/cekani-je-u-konce-mata-hari-dorazila-do-divadla-broadway-a-prekvapila/

Kamila Sedlárová je Marilyn Monroe. V Hradci.

Z rodiny autorů písničkálů a muzikálů, množících se jako dřevomorka hlavně kolem velkého meandru Vltavy, vyděluje se u nás tradičně tandem Merta - Moša v Brně. Chválabohu mu konečně vyrostla konkurence ve jménech Radek Balaš a Ondřej Brousek. Důkaz? Marilyn (Překrásné děcko) v hradeckém Klicperově divadle.

Stav hudebního divadla na českých tocích? Rozebraly si jeho produkce už všechna velká témata od antiky přes Shakespeara až po naše dny. To by mohlo autorské týmy ctít. Jenomže ukazuje se, že jejich největším problémem je napsat příběh, verš, spojit nejméně dva takty do melodie a vymyslet rým nejen podle vzoru láska-páska.

Hollywood v Hradci

Marilyn po úspěchu Balašových Cikánů - patrně absolutně nejlepší česká inscenace podle Lotjanova a Dogova filmu Tábor odchází do nebe - chtělo nastudovat Divadlo Bez zábradlí. Heřmánkovi ale nesehnali peníze; magistrát zajímá jen hra na tunely Blanka či Opencard, a tak se krásná Marilyn Monroe ocitla až u Labe.

Brousek, jedna z ikon Monkey Business, nemá ambice psát vtíravě populární šlágry. Nemohl si neporozumět s Balašem, který od Mostu po Uherské Hradiště režijně a choreograficky vytváří to nejlepší, co u nás v muzikálovém žánru vzniká. Jejich Marilyn divákovi nenadbíhá. S hradeckou premiérou se ovšem okamžitě řadí na špičku u nás méně preferované odnože - muzikálu artistního.

Jenom mnohonásobné Divadlo roku mohlo jako soubor činoherní zvládnout náročné melodie, rytmy a vícehlasy se stejně vynalézavou, originální a přesnou orchestrací v kousku, který je výstižným ohlédnutím za hollywoodským poválečným převratem způsobeným ženou komplikovanou, nestálou, zakomplexovanou, ale jedinečnou, symbolem erotiky a krásy ještě půl století po smrti.

Čekání na Kamilu

Nemohlo by si ani Klicperovo divadlo na Marilyn troufnout, kdyby nemělo Kamilu Sedlárovou. Nehledejme vnější podobnost. Ona Marilyn Monroe žije. Přesně modeluje její protikladnost; stavy duše, nesebedůvěru - až po konec s barbituráty. Ani sama Monroe by se nezahrála líp. Je s podivem, že herečka tak skvělá (v Čapkově Makropulos, Goldflamově Červené knihovně atd.) nemá ještě ani Thálii ani Radoka.

Balaš s Brouskem akcentovali nejvýznamnější období Marilyn, její manželství s dramatikem Arthurem Millerem (1955 - 1961). Toho hraje s nevídanou jemností František Staněk. Hradecké publikum je vyzrálé. Aplaus po premiéře nebral konce. Také divák pražský se na B & B může těšit. Na Fidlovačce bude 23. května premiéra jejich Nevěsty (Hoffmeister, Šimák).

Klicperovo divadlo Hradec Králové - Radek Balaš, Ondřej Brousek: Marilyn (Překrásné děcko). Režie a choreografie Radek Balaš, hudba Ondřej Brousek, dramaturgie Jana Slouková, scéna Martin Černý, kostýmy Roman Šolc, hudební nastudování Pavel Horák. Česká premiéra 18. května 2013 na Hlavní scéně.

 Celkové hodnocení: 90%

Nevěsta: Ďábelsky vtipné hledání poslední panny

V závěru sezony se Na Fidlovačce představil ve světové premiéře muzikál Nevěsta. Jaký je? Mladá počestná dívka hledá pohledného muže za účelem sňatku.

Přesně tak začíná příběh, na jehož konci je pohádkové dědictví. Harry White se díky němu seznámí s autorkou inzerátu, jistou Anny Black. On, chudý básník, který se snaží vydat svoji sbírku poezie. Ona naivní, možná trošku hloupá dívka, která přichází z Arizony, a hledá lásku. A právě Black and White se potkají v jedné restauraci. Harry ovšem není tím, kterého Anny hledá. Tedy mužem, který odpověděl na její inzerát. Naneštěstí se do krásné neznámé zamiloval na první pohled. Ona ovšem restauraci opouští s jiným. Nic ale není tak jednoduché. Když umírá Harryho strýc, shodou okolností miliardář, Harry překvapivě zjistí, že je jediným dědicem celého jmění. To mu spadne do klína pod jedinou podmínkou. Že se do 24 hodin ožení. S pannou. Kde ji ale vzít? A co milovaná Anny?

Svěží vítr na muzikálovém poli
Celý tvůrčí tým je velmi mladý, což do hry vnáší mnoho svěžích nápadů. Příběh zpracovali na výbornou po všech stránkách. Hudba Ondřeje Brouska, který působí v kapele Monkey Business, je originální a neotřelá. Libreto Radka Balaše vychází z dramatu Adolfa Hoffmeistera z 30. let 20. století. Odprostil se od jakékoliv modernizace. Do libreta se mu podařilo dostat to, co je typické pro Hoffmeisterovu tvorbu. Zároveň zachovává do velké míry lyričnost a poetiku textu, přitom celá hra působí zvláštní lehkostí, humorně a přitom vkusně. Písňové texty nezahlcuje zbytečnými kudrlinkami, zbytečnými klišé a absolutními rýmy.

Jediné, co bych vytknul, je přílišná délka některých čísel. Náročná taneční čísla vznikla pod taktovkou Pavla Strouhala, který patří k našim nejuznávanějším choreografům. Nedá se jim vůbec nic vytknout. Taneční čísla udržují tempo celého představení. Pavel Šimák patří mezi šťastné režiséry, protože se mu k rukám dostal opravdu nebývalý projekt. Osobně bych řekl, že je to jeden z nejkomplexnějších muzikálů, jaké jsem kdy viděl. Scéna Jaroslava Čermáka je postavená velice účelně a jedinou menší proměnou projde o přestávce. Divák je tedy ušetřen stmívaček a nekonečných přestaveb jeviště.

Básník, Ďábel, Notář, Panna a Bůh
Tak by se daly shrnout všechny hlavní postavy. Ústřední role Harryho Whita byla svěřena Lukáši Rousovi. Jeho předností je skvělý pěvecký projev a přesvědčivé herectví. Většinu představení mu sekunduje Denby Devilford, nebo možná sám ďábel? Ihned se přidá na stranu Harryho a pomůže mu, za drobnou úplatu, hledat počestnou a neposkvrněnou dívku. V podání Dennyho Ratajského je o ďábelsky dobrý výkon postaráno. Pochopitelně se dočkáte i jeho vrcholné disciplíny a to stepu. Petr Batěk sice v roli notáře zůstává na jevišti téměř celou dobu, projeví se pěvecky i herecky, ale nezanechá ve vás hlubší dojmy. Ačkoliv by člověk očekával, že Anny Black, když už je ta nevěsta, bude mít velkou hlavní roli, ale není tomu tak. Pěvecky je ovšem její představitelka, Marta Sovová, přesná a bezchybná.

Poslední postavu nechám záměrně zahalenou drobným tajemstvím, jelikož Bůh celé představení řídí a nakonec i rozuzlí. Hereckou část v první půli rozehrává především obsluha v restauraci, kde se děj odehrává. Druhá půle je již pod nadvládou Dennyho Ratajského. Ovládá jeviště skvělým hereckým výkonem, který podtrhuje brilantním zpěvem a stepem. Dobrým nápadem je postava času, který běží opravdu rychle. Má podobu muže v bílém soupravě s čísly. Dobře působí také let na obláčcích kolem světa a zběsilé hledání té poslední neposkvrněné. Více než dobrá je company, které se nedá nic vytknout. Obzvlášť dámská část při cestě kolem světa vyzkouší nejrůznější kostýmy. Představení nemá žádný slabší bod a má dobrý spád.

Láska, nebo peníze?
Nevěsta je na českém muzikálovém poli černým koněm. Renomovaná dvojice Balaš-Brousek ani tentokrát nezklamala. Po úspěšné Knize džunglí (DJKT Plzeň) letos v krátkém časovém období odpremiérovali hned dva tituly. Prvním byla Marilyn (Hradec Králové), druhým potom Nevěsta. Pokud chcete vědět, jak příběh dopadne, a jestli se nakonec Harry ožení s pannou jen pro peníze, nebo si vezme Anny, ke které chová upřímné city a věří v její neposkvrněnost, pak nemůžete udělat nic lepšího, než vyrazit do Divadla na Fidlovačce. Málokterý původní muzikál dopadl tak dobře, jako právě Nevěsta.

Studentpoint, 29. června 2013, Michal Prax

Muzikál, co má styl aneb Chvála Radka Balaše

Titul Dědeček automobil k návštěvě divadla příliš neláká. Tím spíš, stojí-li za ním Městské divadlo Mladá Boleslav. Upozornit, že půjde o něco pozoruhodného, může jméno režiséra Radka Balaše.

Balaš představuje nepochybně špičku v české muzikálové režii. Kombinace řemeslné zdatnosti v aranžování hudebních a tanečních čísel, výběru neotřelých titulů a především kaskády bláznivého autorského humoru a nadsázky vytvářejí působivé zábavné podívané. Podíl na Balašově úspěšné kariéře má nepochybně i to, že i když se nevyhýbá pražským komerčním produkcím (třeba bizarní projekt s názvem Je třeba zabít Davida), těžištěm jeho práce jsou oblastní činoherní divadla, v nichž dokáže vytvářet divácky úspěšné tituly pro místní herecký ansámbl.

Jeho takřka domovskou scénou je Slovácké divadlo Uherské Hradiště, kde už uvedl kousky Adéla ještě nevečeřela, Cikáni jdou do nebe nebo Šakalí léta. V Hradci hrají s velkým ohlasem jeho Dobře placenou procházku. Je expertem na česká nastudování populárního britského titulu Donaha!, která má za sebou už čtyři inscenace - včetně pražského Divadla na Vinohradech.

To, že dělá lehčí žánr, mu přitom umožňuje prošpikovat každou inscenaci řadou absurdních fórků, někdy slabších, jindy silnějších, z nichž je cítit radost z hraní si a také až posedlost neustálým vymýšlením nových žertíků, hříček a absurdních situací. Někdy se mu stane, že inscenaci takovými explozemi vtipů a citací doslova zavalí, zkrátka že méně by bylo bývalo více. To ovšem není případ Dědečka automobilu, připraveného v Městském divadle Mladá Boleslav.

Boleslav je více méně běžné české oblastní divadlo, které se může pochlubit jednou, teď už možná dvěma celostátně známými hvězdami (Ota Jirák, Matouš Ruml) a občasnými výlety za hranice všedních dnů. Takovým výletem je nepochybně Havelkova inscenace Muži v offsidu (velká očekávání vzbuzuje nakonec sezony chystaná trampská komedie Zázrak v osadě Ontario), ale třeba i Khekova a Mikeskova ceněná inscenace Fausta.

Balaš inscenoval adaptaci novely Adolfa Branalda ke stému výročí divadla, navíc ji - vcelku pochopitelně - staví jako velkou poctu Mladé Boleslavi. Z hudby George Gershwina (texty napsal Jiří Suchý) poskládal muzikál jako vyšitý, kde kromě sborových scén, písní a tanců není nouze o milostnou zápletku a nejrůznější špílce mezi hlavními hrdiny. Nechybějí pro Balaše rovněž typické momenty zcizování a rámování příběhu (z děje vystupují herci při různých situacích a dokážou notně pohotově improvizovat).

Svou hereckou účastí v roli rozverného hraběte Kolowrata inscenaci poctil Ota Jirák, Matouš Ruml v hlavní roli je patřičně sympatický; se zběsilým Balašovým tempem vcelku drží krok i Roman Teprt. Celkově jde o rytmickou oddechovou podívanou, která vzbuzuje sympatie i tím, že se vůbec nebere vážně. Rozhodně jedna z nejlepších muzikálových komedií, jež jsou nyní k vidění našich jevištích.

Městské divadlo Mladá Boleslav - Adolf Branald: Dědeček automobil. Režie, dramatizace a choreografie Radek Balaš. Premiéra 21. listopadu 2009.